První jarní výlet

Konečně se jaro začalo předvádět. Teplo a pěkné počasí mě donutilo naplánovat první celodenní rodinný výlet.

Uprostřed týdne jsem začala studovat mapu turistického deníku a na základě toho, které vizitky mi v okolí chybí, jsem se zaměřila na Kryštofovo údolí, kde jsem ještě s cácorkama nebyla. A ejhle - na trase výletu je Zdislava a Ruční papírna Papirea s exkurzí i výrobou vlastního papíru. Holky mají rády všechny tyhle kreativní věcičky, takže by se jim to mohlo i líbit. Objednat prohlídku a můžeme vyrazit. Takže START našeho putování určen.

V sobotu se den začínal pěkně sluníčkově vybarvovat a tak jsme vyrazili na plánovanou prohlídku ruční papírny ve Zdislavě.  O této papírně jsem se dozvěděla tak asi před dvěma roky z velmi zajímavého dokumentu na youtube. Bylo to asi v souvislosti s tím, když jsem chtěla vyrobit svůj první papír pro scrapbook. Ten papír byl obarvený borůvkami a strašně se drolil L.

Při příjezdu k papírně ve Zdislavě mě překvapila roubená chaloupka. Papírna je taková malinká, takže jsme se tam jakžtakž v pěti vešli. Majitel nám ukázal jak se vyrábí papír od mletí, přes máčení až po lisování (přirovnal to k pohádce Krtek a kalhotky ). Po tom co to holky po 15-ti minutách přestalo bavit a odebraly se na zahradu za novým kamarádem, jsme se bavili o surovinách z čeho lze papír vyrábět a podrobněji o technologii s ukázkami papíru, který papírna vyrábí. Nedávno jsem viděla tradiční výrobu washi papíru v Japonsku (zapsanou jako nehmotné dědictví v UNESCO), takže se diskuze vedla převážně kolem této výroby.

Pak se začalo s výrobou vlastního papíru. Jeden rámeček měl v prolisu kytičku, vyrobenou z drátku. V místě kde je drátek je slabší vrstva papíru. V tomto tak místě prochází (prosvítá) více světla. Viz. Průsvitka .  Druhý papír byl hladký bez vodoznaku.

Nejdřív si  nabraly z velké dřevěné kádě papírovou kaši na síto, pak nechaly síto chvilku odkapat. Poté síto překlopily na savý papír, přebytek vody ještě odsály velkou školní houbou na tabuli.

Asi tak po 15 minutách daly list papíru pod lis, aby vytlačily poslední zbytek vody.  Lisování byla pro děcka snad nejlepší atrakce, užily si i otáčení lisovacího kola. A pak ještě názorné použití páky pro utažení šroubu. Po udělání vlastního papíru jsme si vyzvedli vizitky a hurá na další putování.

Po návštěvě Papírny jsme jeli dál do Jitravy na oběd. Výborně jsme se najedli v samoobslužné restauraci Jitravský Dvůr. Jídlo jsme  završili výbornou, zřejmě asi domácí zmrzlinou. Prostřednictvím turistické mapy v mobilu jsem naplánovala zbytek odpoledne.

Cestu jsem naplánovala do Frýdlantského výběžku do Heřmanic na rozhlednu, kde jsme ještě nebyli. Zajímavá je rozhledna tím, že z ní není nic vidět, ale to je asi jenom můj názor. Schodiště je tam dvojí – jedno nahoru a druhé dolu. Rozhledna je zdarma.

Zde jsem si poprvé obkreslila opisový štítek do deníku.

Opisový štítek:  

Jedná se o náhradu razítka, je to cedulka z reliéfem a poznámkami daného místa. Jsou většinou na místech, kde se nedá pořídit turistická vizitka. Obkreslení opisového štítku funguje tak, že na něj přiložíte papír a obyčejnou tužkou motiv obtisknete. 

Cestou zpátky jsme se stavili na přehradě Mlýnice v Nové vsi u Chrastavy, která proslula povodní v roce 2010. Jelikož v aplikaci na turistický deník nejsou opisové štítky, tak jsem vůbec netušila, zda i tady nějaký je. Sice to bylo hledání podobné geocachingu, ale nakonec jsem i na přehradě nalezla opisový štítek.

Každopádně přehrada byla pro cácorky největším překvapením dne. Kolem přehrady bylo strašně moc žab – já bych to tipla na skokana hnědého. Holky sledování žabiček zaměstnalo asi na dvě hodiny.

Poslední místem prvního jarního výletu byla Vrchovina u Hodkovic nad Mohelkou, kde byla v roce 2015 vybudována nová soukromá rozhledna.

 Rozhledna je v areálu, kde chovají koně a navíc tam mají i malou farmičku s kachnami, slepicemi a bažanty. Jenom škoda, že jsme nepočkali na západ slunce – ten sobotní den se nám moc vydařil.